|
|
Přestavba bloku Cejl - Svitavské nábřeží
Malůšek, Jan ; Dundáček, Josef (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá urbanistickým konceptem a následně konkrétním architektonickým řešením v současnosti chátrajícího brownfieldu v Brně – Zábrdovicích, mezi ulicí Cejl a pravým břehem řeky Svitavy. Práce sestává z části analytické a návrhové. Vypracovaný koncept vychází z přání hypotetického investora a současného majitele území vytvořit zajímavý nový bytový fond s možností smíšení s obchody a službami. Snahou projektu je zušlechtění stávajícího prostoru s přesahem do okolí, rozšířením městské třídy a rekultivací toku Svitavy s částí jejího nábřeží. Přičemž hlavní myšlenkou návrhu je neoddělitelné provázání funkce městského bytového bydlení se soukromým venkovním prostorem teras a střešních zahrad s možností obdělávání vlastní půdy, s minimálním negativním dopadem na okolí.
|
|
|
Polička - bydlení na hraně města a krajiny
Papcun, Peter ; Lacina, Adam (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
Keď spím, nachádzam sa v najintímnejšej možnej vrstve. Keď sa prebudím, nachádzam sa v posteli vedľa partnera, s ktorým vytváram vrstvu väčšiu ako tá predošlá. My a naša posteľ. Kúpeľňu zdieľam s mojou rodinou a v kuchyni pri raňajkách zas stretávam svojich priateľov, s ktorými zdieľam jeden byt. Svoj deň strávim so susedmi v zdieľaných kanceláriách, ktoré sa nachádzajú na prízemí a z ktorých mám výhľad na komunitné záhrady. K večeru zájdem do blízkej kaviarne s mojimi bývalými spolužiakmi, ktorí bývajú neďaleko. Večer sa vraciam domov, pozriem si film v zdieľanej obývačke, umyjem si zuby a znova sa ocitám v tej najmenšej vrstve z tých všetkých. Zaspávam. Návrh bývania nadväzuje na myšlienku, že život človeka je utvorený z vrstiev. Tie sú buď materiálne, ako priestor alebo nemateriálne ako vzťahy a sociálne kontakty. , ktoré sa navzájom prelínajú. Toto miesto, v ktorom žijeme, musí byť tomuto fenoménu prispôsobené. Tento návrh je kombináciou bytových domov v mestách, kde majú ľudia všetko bližšie a nie sú tak odrezaní od okolia no zároveň komunitné záhrady v tomto projekte napĺňajú potrebu „vlastnenia pôdy“, ktoré väčšinou napĺňajú rodinné domy na okrajoch miest. Budovy sú spleťou bytov pre komunitné ale aj normálne bývanie a teda si človek môže vybrať, či preferuje väčšie alebo menšie súkromie. Avšak funkcie ako kaviareň, zdieľané kancelárie, malý obchod, či komunitné záhrady, ktoré sa nachádzajú na prízemí sú pre všetkých. Riešené územie však netvoria len tieto budovy, súčasťou je aj námestie, ktoré tieto budovy, priľahlú jeseň, či ihriská spája.
|
|
|
Možnosti vzniku Městských farem
VOJÁKOVÁ, Kateřina
Tato práce se zabývá možnostmi vzniku Městské farmy v Českých Budějovicích. Pomocí kvantitativního a kvalitativního výzkumu se snaží zjistit zájem o služby takového zařízení u široké veřejnosti, pedagogů základních škol a sociálních pracovníků v domovech důchodců. Na základě výsledků je navržena nejrelevantnější podoba farmy a vhodné aktivity.
|
|
|
Fenomén urban gardening
Kozáková, Petra
Diplomová práce si klade za cíl představit fenomén urban gardeningu (městského zahradničení) a identifikovat benefity, které poskytuje městskému prostředí a společnosti. Jsou identifikovány přínosy městského zahradničení jako možného adaptačního opatření s ohledem na probíhající změnu klimatu. Jsou představeny typy městského zahradničení, přístupy a možnosti jeho aplikace v praxi. Trendy v městském zahradničení a jednotlivé aspekty jsou popsány na příkladech v Česku, Nizozemsku a Švédsku. Konkrétní přínosy urban gardeningu byly vyjádřeny na příkladě komunitní zahrady v Brně pomocí CBA analýzy (analýzy nákladů a užitků). Vstupní údaje byly poskytnuty pracovníky komunitní zahrady a pomocí metody „willingness to pay“ byly finančně vyjádřeny environmentální benefity, které zahrada poskytuje jejím uživatelům. Výsledky potvrzují pozitivní environmentální dopady komunitní zahrady na městské prostředí a jeho obyvatele.
|
|
|
Ekosystémové služby a komunitní zahrady v Praze
Růžičková, Lucie ; Spilková, Jana (vedoucí práce) ; Frélichová, Jana (oponent)
Komunitní zahrady jsou v současné době fenoménem. Proto se jimi tato bakalářská práce zabývá. Konkrétním cílem práce je zjistit, zda pražské komunitní zahrady plní funkce ekosystémových služeb. Práce se skládá ze dvou hlavních celků. První část si klade za cíl vytvořit teoretický rámec, nezbytný pro úvod do studia ekosystémových služeb a konceptu městského zahradničení. V druhé části se snaží nastínit, které ekosystémové služby jsou v komunitních zahradách plněny nejčastěji a které naopak nejméně často, dále pak které komunitní zahrady jsou v tomto plnění ekosystémových služeb hodnoceny nejlépe a které nejhůře. Pomocí metody terénního výzkumu a rozhovoru je potvrzeno, že nejvýraznějším benefitem komunitních zahrad pro lidskou společnost představují kulturní ekosystémové služby. Další důležité funkce, které komunitní zahrady plní, jsou ekosystémové služby podpůrné a regulační. Neméně důležitým zjištěním také je, že komunitní zahrady plní i funkci produkce potravin pro místní zahradníky. Klíčová slova: ekosystémové služby, městské zahradničení, komunitní zahrady
|
|
|
KOMUNITNÍ ZAHRADNIČENÍ JAKO ZPŮSOB VYUŽITÍ VEŘEJNÉHO PROSTORU VE MĚSTĚ
Dolejší, Barbora ; Dvořáková, Nina (vedoucí práce) ; Spilková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem komunitního zahradničení v městském prostředí a přínosem komunitních zahrad pro jednotlivce, společnost a lokality, v nichž se nacházejí. Cílem práce je identifikovat počet a rozmístění komunitních zahrad v Praze, objasnit důvody vzniku a stanovit jejich přínos pro danou lokalitu. Dále pak nalézt odpověď na otázku, zda jsou svými zakladateli chápány jako formy veřejného prostoru. Práce se skládá ze dvou hlavních celků, teoretické části, v níž jsou shrnuty podstatné informace, které se týkají veřejných prostorů a různých forem zahradničení ve městě s důrazem na komunitní zahrady a komunitní zahradničení. Druhá, praktická část, je zpracována na základě rozhovorů provedených se zakladateli jednotlivých pražských komunitních zahrad a představuje odpovědi na stanovené otázky. Klíčová slova: veřejný prostor, městské zahradničení, komunitní zahrady, město, Praha
|
|
|
Polička - bydlení na hraně města a krajiny
Papcun, Peter ; Lacina, Adam (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
Keď spím, nachádzam sa v najintímnejšej možnej vrstve. Keď sa prebudím, nachádzam sa v posteli vedľa partnera, s ktorým vytváram vrstvu väčšiu ako tá predošlá. My a naša posteľ. Kúpeľňu zdieľam s mojou rodinou a v kuchyni pri raňajkách zas stretávam svojich priateľov, s ktorými zdieľam jeden byt. Svoj deň strávim so susedmi v zdieľaných kanceláriách, ktoré sa nachádzajú na prízemí a z ktorých mám výhľad na komunitné záhrady. K večeru zájdem do blízkej kaviarne s mojimi bývalými spolužiakmi, ktorí bývajú neďaleko. Večer sa vraciam domov, pozriem si film v zdieľanej obývačke, umyjem si zuby a znova sa ocitám v tej najmenšej vrstve z tých všetkých. Zaspávam. Návrh bývania nadväzuje na myšlienku, že život človeka je utvorený z vrstiev. Tie sú buď materiálne, ako priestor alebo nemateriálne ako vzťahy a sociálne kontakty. , ktoré sa navzájom prelínajú. Toto miesto, v ktorom žijeme, musí byť tomuto fenoménu prispôsobené. Tento návrh je kombináciou bytových domov v mestách, kde majú ľudia všetko bližšie a nie sú tak odrezaní od okolia no zároveň komunitné záhrady v tomto projekte napĺňajú potrebu „vlastnenia pôdy“, ktoré väčšinou napĺňajú rodinné domy na okrajoch miest. Budovy sú spleťou bytov pre komunitné ale aj normálne bývanie a teda si človek môže vybrať, či preferuje väčšie alebo menšie súkromie. Avšak funkcie ako kaviareň, zdieľané kancelárie, malý obchod, či komunitné záhrady, ktoré sa nachádzajú na prízemí sú pre všetkých. Riešené územie však netvoria len tieto budovy, súčasťou je aj námestie, ktoré tieto budovy, priľahlú jeseň, či ihriská spája.
|
|
|
Revitalizace městské zeleně v podobě jedlého komunitního sadu
HOSNEDLOVÁ, Veronika
Diplomová práce v literární rešerši pojednává o veřejné zeleni, jejím dělením, formách, funkci, ochraně a revitalizaci. Rešerše pojednává o zeleni jako o nedílné každodenní součásti našeho lidského života, kterou je nutné neničit kvůli jakémukoli vývoji a v největší možní míře ji zachovávat, upravovat a nově vytvářet. Cílem práce je návrh ideové revitalizační studie zeleně v Blatné. Pro tuto činnost byly použity poznatky z literární rešerše a taktéž množství poznatků o městu a řešené lokalitě. Díky této práci bylo možné zjistit historii a současný stav území a navrhnout revitalizaci s ohledem na tyto znalosti. Navržená revitalizace vybrané lokality zeleně je vytvořena tak, aby plocha integrovala a splňovala požadavky místní komunity jak z pohledu nutného parkování, tak z pohledu zachování zeleně. Revitalizovaná plocha reflektuje moderní pojetí přírodní tvorby veřejné zeleně s jejím funkčním využitím v podobě jedlých dřevin a bylin.
|
|
|
Přestavba bloku Cejl - Svitavské nábřeží
Malůšek, Jan ; Dundáček, Josef (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá urbanistickým konceptem a následně konkrétním architektonickým řešením v současnosti chátrajícího brownfieldu v Brně – Zábrdovicích, mezi ulicí Cejl a pravým břehem řeky Svitavy. Práce sestává z části analytické a návrhové. Vypracovaný koncept vychází z přání hypotetického investora a současného majitele území vytvořit zajímavý nový bytový fond s možností smíšení s obchody a službami. Snahou projektu je zušlechtění stávajícího prostoru s přesahem do okolí, rozšířením městské třídy a rekultivací toku Svitavy s částí jejího nábřeží. Přičemž hlavní myšlenkou návrhu je neoddělitelné provázání funkce městského bytového bydlení se soukromým venkovním prostorem teras a střešních zahrad s možností obdělávání vlastní půdy, s minimálním negativním dopadem na okolí.
|
|
|
Ekosystémové služby a komunitní zahrady v Praze
Růžičková, Lucie ; Spilková, Jana (vedoucí práce) ; Frélichová, Jana (oponent)
Komunitní zahrady jsou v současné době fenoménem. Proto se jimi tato bakalářská práce zabývá. Konkrétním cílem práce je zjistit, zda pražské komunitní zahrady plní funkce ekosystémových služeb. Práce se skládá ze dvou hlavních celků. První část si klade za cíl vytvořit teoretický rámec, nezbytný pro úvod do studia ekosystémových služeb a konceptu městského zahradničení. V druhé části se snaží nastínit, které ekosystémové služby jsou v komunitních zahradách plněny nejčastěji a které naopak nejméně často, dále pak které komunitní zahrady jsou v tomto plnění ekosystémových služeb hodnoceny nejlépe a které nejhůře. Pomocí metody terénního výzkumu a rozhovoru je potvrzeno, že nejvýraznějším benefitem komunitních zahrad pro lidskou společnost představují kulturní ekosystémové služby. Další důležité funkce, které komunitní zahrady plní, jsou ekosystémové služby podpůrné a regulační. Neméně důležitým zjištěním také je, že komunitní zahrady plní i funkci produkce potravin pro místní zahradníky. Klíčová slova: ekosystémové služby, městské zahradničení, komunitní zahrady
|
host ::
RSS.